http://povidky-slashatd.blog.cz/ cs <div>Ahoj, moc se všem omlouvám, ale kvůli studijním důvodům jsem příliš zanedbávala tuto stránku a vzhledem k tomu, že v budoucnu by to pravděpodobně nebylo lepší bohužel s psaním blogu končím.Tímto chci říct, že pokud se někomu líbila nějaká povídka klidně si ji můžete zkopírovat nebo přepsat podle svého...pokud máte zájem udělejte to prosím co nejdřív, v blízké době bych ráda smazala i tento blog.</div><div>Ještě jednu se všem moc omlouvám, prosím pochopte, že- ač je to kruté- škola je důležitější.</div><div>Díky Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0906/konec http://povidky-slashatd.blog.cz/0906/konec O co vlastně jde atd. Sat, 13 Jun 2009 08:39:08 +0200 <div>Tak konečně další kapča...strašně se omlouvam, že jsem to sem nehodila dřív, ale šestka pro mě byla hroznej oříšek, úplně jsem se zasekla a za nic jsem nemohla přijít na to, jak se příběh bude dál vyvíjet.</div><div>Jinak nemusíte se bát o nedostatek akce, počítám, že další kapitolkou by se to mohlo pořádně rozjet.</div><div>Za úžasné betování jako obvykle velkolepé ovace Leie.</div><div>Doufám, že se bude líbit.</div><div>Jamana</div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><strong>6.kapitola- Kolize</strong></div><div><br /></div><div><br /></div><div>" Ó, Chosé, mé srdce patří jen tobě..." Cvak.</div><div>" ...a černá zůstane černou!" Cvak.</div><div>" Vyzkoušejte novou Lanzu..." Přesládlý hlas blondýnky z reklamy na prací prášek přerušila hlasitá nadávka. Vzápětí obrazovka zčernala.</div><div>Harry zaklel ještě jednou a třískl ovladačem, kterým doteď zuřivě přepínal programy, a který byl po jeho zásahu v poněkud zuboženém stavu.</div><div>" <em>Fakt skvělý! Jsou teprve tři odpoledne a já už šílím nudou. Kdyby aspoň v telce dávali něco, na co se dá koukat,"</em> povzdechl si, přetočil se na záda a zůstal tupě zírat na rudý samet nebes nad postelí.</div><div>" <em>Ještě se mi nakonec začne stýskat po Snapovi,"</em> přes tvář se mu mihl ironický úšklebek, " s<em>tejně by mě zajímalo, kam to zmizel... Ale ten parchant mi nic neřekne."</em></div><div>Když ráno dosnídali,odešel profesor bez jediného slůvka vysvětlení z hotelového pokoje a zanechal zmateného chlapce samotného. Harry měl neblahé tušení, že toto plánuje dělat každý den a rozhodně se mu ta představa nezamlouvala. Nikdy se nepovažoval za příliš hyperaktivního člověka, ale dva měsíce civění na duchaplné reklamy na nejnovější prací prášek by bylo příliš. Na každého.</div><div>" <em>Co si, sakra, myslí? Že tu budu prostě jen sedět a čekat, než se uráčí přijít?!"</em></div><div>V náhlém záchvatu vzteku se prudce posadil a začal se rozhlížet po pokoji, jako by mu snad místnost mohla pomoci jakýmkoli způsobem názorně ukázat učiteli, že on rozhodně nehodlá skákat tak, jak píská.</div><div>Pohled mu sklouzl na pootevřenou skříň. Byla pořád prázdná, kromě koženého kufru a na něm položených dvou tlustých, žlutých složek.</div><div>" <em>To jsou ty věci od Lynxe. Snape je tam dal dneska ráno."</em> Harry zamyšleně vstal z postele a přešel blíž ke skříni, <em>,, Docela by mě zajímalo, co je uvnitř. Určitě to nějak souvisí s tou organizací, o které mi včera řekl Lynx - se Škorpionem!"</em></div><div>Škorpion... netušil, co si o tom má myslet. Včerejší Lynxovo vyprávění znělo příliš neuvěřitelně - Voldemort, mafie, Scorpio... a Snape. Merline, mafián Snape! Nevěděl jestli se má smát nebo brečet.</div><div>" <em>Na druhou stranu, kdo by se na to hodil víc než on? Začne s tím svým - Ale, ale, co to tu máme? - a mafiáni se rozklepou strachy. Škoda, že jim nemůže strhnout body!"</em></div><div>Hlasitě se zachechtal, pak ale zvážněl a znovu se podíval na věci s tajemným obsahem před sebou. Jakoby přímo vybízely, aby si je prohlédl.</div><div>" <em>Možná jen nakouknout, nic by se přeci nestalo. Jak by to mohl zjistit?"</em> Váhavě přešlápl. " A<em>le když se to dozví... Celou dobu se přece snaží, abych o tom věděl co nejméně. A jestli mu budu ještě prohledávat kufr, zabije mě!"</em></div><div>Váhavě vztáhl ruku k deskám, pak se zarazil.</div><div>" <em>Ale co, koneckonců, to on mě donutil tu tvrdnout, je to jeho problém."</em> Posílen touto myšlenkou opatrně vytáhl papíry i kufr ze skříně. Sedl si na zem a vzal si do klína obě složky. Na předních stránkách bylo velkým, červeným písmem napsáno 'Přísně tajné'.</div><div>" <em>Tak tohle bude rozhodně zajímavé..."</em></div><div>Náhle se ozvalo tiché zaklepání. Harry při tom zvuku málem vyletěl z kůže.</div><div>" <em>Cože? To musí být Snape!"</em> Rychle se vyšplhal na nohy, strčil kufr i složky zpátky do skříně a obrátil se ke dveřím.</div><div>" <em>Mám tam jít? Co když se mě ale snaží jen nachytat? Říkal přeci, že nemám nikomu otevírat..."</em> zaváhal, ale zvědavost nakonec zvítězila. Přešel ke dveřím a pomalu je otevřel.</div><div>Harry ztuhl a zůstal zírat na muže před sebou. Byl to černoch, vypadal asi na třicet, holohlavý, v trochu ošuntělém černém saku. To, co však na něm Harryho hned zaujalo, kromě toho, že měřil snad dva metry, byly mohutné svaly, které se výrazně rýsovaly i přes tlustou látku oblečení. Konečně se Harry vzpamatoval a zabouchl muži dveře před nosem. Tedy, alespoň se o to pokusil a bylo by se mu to i podařilo, kdyby černoch tak rychle nezareagoval a nestrčil do pootevřených dveří nohu.</div><div>" Uklidni se, já patřím k Organizaci," zašeptal nervózně. Když viděl, že jeho slova nemají na chlapce žádný vliv a místo toho se stále pokouší dovřít dveře, rychlým pohybem mladíka postrčil dovnitř a protáhl se za ním. Poté zabouchl a zamkl. Ignoroval Harryho, který zůstal zkoprněle stát, a přešel k oknu, aby zatáhl závěsy.</div><div>" Já jsem Frank, klidně mi říkej Franky," řekl, zatímco pobíhal po pokoji a prohledával nábytek.</div><div>Harry jen nevěřícně zíral, když černoch zalezl pod postel, načež prozkoumal prostor za skříněmi a nakonec zašel i do koupelny. Náhle zaslechl dutou ránu. Muž zaklel, pak se opět vynořil a rukou si mnul čelo.</div><div>" Nějak jsem přehlédl umyvadlo," zasmál se.</div><div>" Kdo, kruci, jste?!" konečně promluvil Harry.</div><div>" Frank, patřím k Organizaci,'' vysvětlil znovu, " Můžu?" nečekal na odpověď a svalil se do koženého křesla, které pod jeho vahou nebezpečně zavrzalo.</div><div>" Ty jsi Harry Potter, co? Lynx mi o tobě pověděl, prý Brumbál donutil Snapea postarat se o tebe přes prázdniny." Hlasitě se zachechtal a rukou si přejel po holé lebce. " Je to dost legrační, Snape je sice ve špionáži bourák, ale řekl bych, že puberťáci nejsou zrovna jeho silná stránka."</div><div>Harry se trochu uklidnil, když uslyšel Lynxovo jméno. Nejistě si prohrábl vlasy a popošel o kousek blíž k muži. Věděl sice, že by měl být maximálně opatrný, ale z nějakého důvodu z černocha neměl strach. Přes svou výšku a vypracované tělo nepůsobil doopravdy hrůzostrašně. Snad za to mohly trochu neohrabané pohyby, ale spíš byl důvod v jeho dobráckých a přívětivých očích. Harrymu trochu připomínal roztomilého strýčka ze starých filmů.</div><div>" Proč tu jste?" zeptal se mladík.</div><div>" Poslali mě sem z Ústředí. Mám se sejít se Snapem kvůli novým informacím ohledně Škorpionu."</div><div>" Ústředí?"</div><div>" To je něco jako základna Organizace." Harry zavyl.</div><div>" Nerozumím vám ani slovo!" K chlapcově údivu se muž znovu rozesmál.</div><div>" To se dalo čekat. Snape nesnáší, když musí někomu prozrazovat informace o akcích." Odmlčel se. " Nebo spíš nesnáší, když musí cokoli prozrazovat... Nejspíš nemoc z povolání," usoudil.</div><div>" To sedí," zabručel Harry, který už ztratil zbytky ostychu a rozvalil se do křesla vedle Franka. " Vy Snapea znáte dobře?"</div><div>" Neřekl bych zrovna dobře. Dělali jsme spolu na pár akcích, ale nic moc... intimního, on si nepřipouští lidi k tělu." Vstal z křesla. " Kdy vůbec odešel?"</div><div>Harryho napadlo, jestli by mu neměl zalhat. Pak mu však došlo, že teď už je to stejně jedno.</div><div>" Asi před třemi hodinami. A nenamáhejte se mě ptát kam, neřekl mi to," odpověděl. Černoch se uchechtl.</div><div>" Překvapivé, co? No, je dost možné, že se vrátí až večer, tak tu na něj počkám. Tedy, pokud nemáš námitky," tázavě se na Harryho zadíval.</div><div><span style="color:#000">" Příští dva měsíce tu mám být zavřený od rána do večera. Bral bych i Snapovu společnost, kdyby to znamenalo, že se nebudu muset dívat na hloupé reklamy o pracím prášku!" zavrčel frustrovaně chlapec.</span></div><div>" No, do Snapovy společnosti mám nejspíš daleko, ale pokusím se ti to vynahradit. Co kdybych ti třeba pověděl o Organizaci?" navrhl s úsměvem. Harry se rozzářil.</div><div>" To by bylo skvělý!" zvolal. Už přestával doufat, že by se něco dozvěděl.</div><div>" Ok, nemáš tu něco k pití?" optal se Frank.</div><div>" Jo, jasně. Chcete limču?"</div><div>" Nebylo by něco silnějšího? Myslím, že to přijde vhod. Organizace a Škorpion nejsou moc dobrý pohádky před spaním."</div><div>" Jo, v té skřínce pod televizí byly nějaký flašky. Ehm, můžu se vás na něco zeptat?"zazněl nejistý dotaz.</div><div>" O co jde?"</div><div>" Totiž, všechno to lezení za skříně, pod postel a do koupelny asi nebylo kvůli hygienické prohlídce, že?"</div><div>" Jo, tohle..." muž se zamyšleně podrbal na hlavě, ,, Jen jsem si zjišťoval, jestli tu nejsou nějaké štěnice, chápeš?" Otočil se na chlapce.</div><div>" To jako odposlouchání?"</div><div>" Jo, mladej, to víš. Teď jsi zapletený do záležitostí s podsvětím a tam se nehraje moc férová hra."</div><div>Povzbudivě ho poplácal po zádech, když uviděl, jak Harry zesinal. " Neboj, na to si zvykneš," přesvědčoval ho. Nevěřil mu.</div><div>O chvíli později už oba znovu seděli na pohovce. Vedle na stolku stála láhev kvalitního vína a dvě skleničky.</div><div>" Snape vás zabije, jestli zjistí, že jste mi dovolil se napít," utrousil Harry. Černoch se zasmál.</div><div>" Když se zlobí, je docela roztomilej."</div><div>" Roztomilej?! Já bych to definoval trochu jinak, něco jako šílený, krvežíznivý, zuřivý, bestiální..."</div><div>" Záleží na úhlu pohledu," přerušil ho muž tiše, " Neměl bys takhle mluvit, když ho vůbec neznáš."</div><div>Harry nechápavě zamrkal. " <em>On se Snapea zastal?!"</em> Nedokázal pochopit, proč by někdo Snapea bránil. Ne Snapea.</div><div>" Ale já ho znám celých šest let!" odporoval zaraženě.</div><div>" Doopravdy? A kolik toho o něm víš, hm?" zkoumavě se na Harryho podíval.</div><div>" Já... vím, že je to hnusný bastard."</div><div>" A proč si to myslíš?" opět se zeptal Frank.</div><div>" To je vtip? Každý ho nesnáší. Je arogantní, nenávistný, odporný. On je prostě... zlý. Chová se ke mně jako ke špíně od první chvíle, co mě uviděl. Neustále uráží mě i moje rodiče...'' rozohnil se, " Vím, že se k němu táta nechoval hezky... a mrzí mě to. Ale to přece není důvod, aby si na mně vylíval zlost!" Rozzuřeně si lokl vína a praštil skleničkou o stůl tak silně, že se téměř rozbila. Černoch ho celou dobu zamyšleně pozoroval a mnul si bradu.</div><div>" A nenapadlo tě někdy, že k tomu, proč se k tobě tak chová, má nějaký důvod?"</div><div>" To by tedy musel být sakra dobrý důvod." Harry už byl sice klidnější, ale stále se tvářil rozzlobeně. Najednou ho napadlo, že v poslední době mu nervy ujíždí dost často. Možná Snape tolik nepřehání, když o něm tvrdí, že je hysterický.</div><div>To poznání mu na náladě rozhodně nepřidalo. Zamračeně zkřížil paže a pohlédl na Franka.</div><div>" Chápu, že vycházet se Snapem je záležitost přímo heroická. Přesto si však myslím, že kdyby ses ho snažil poznat, nebo alespoň pochopit jeho chování, byl bys dost překvapený," prohlásil muž.</div><div>" Co tím myslíte?" Chlapec se zarazil.</div><div>" Jen to, co říkám," zašeptal tajemně. " A teď. Slíbil jsem, že ti povím něco o Organizaci, že?" Frank se napil temně rudého nápoje, hluboce si povzdychl a dal se do vyprávění.</div><div><br /></div><div><br /></div><div>O tři hodiny později...</div><div><br /></div><div>V zámku zašramotil klíč a otevřeli se dveře. Příchozímu se naskytl velmi zajímavý pohled na poněkud netradiční dvojici - černovlasý chlapec s vyděšeným pohledem, směřovaným na prázdnou láhev od vína, a mohutný černoch s pobaveným výrazem ve tváři. Oba seděli na zemi, mezi sebou rozloženou hrací desku... Člověče, nezlob se? Snape se ušklíbl a zavřel za sebou dveře.</div><div>" Severus Snape," tiše pronesl Frank a postavil se.</div><div>" Frank Daves," opáčil profesor a dvěma rychlými kroky přešel ke stolku. Nyní stáli s druhým mužem naproti sobě a měřili se nečitelnými pohledy. Napětí v pokoji by se dalo krájet. Harry ztuhl.</div><div>" <em>Co to má znamenat? Vždyť Frank říkal, že ho Snape zná..."</em></div><div>Oba vypadali jako šelmy chystající se každou chvíli zaútočit. Najednou Snape mírně pokývl hlavou a obrátil pohled k rozehranému Člověče.</div><div>" Vůbec ses nezměnil, jsi stále jako malé dítě," pronesl s úšklebkem. Pak se podíval na prázdnou láhev a zamračil se. " Neměl jsi mu dávat pít, bohatě stačí, když je střízlivý!"</div><div>Harry se zakabonil. Přesně jak čekal. Snape se do něj pustil hned, jak přišel. Vzhlédl k Frankovi, pohledem jasně naznačoval - já ti to říkal! Frank se usmál.</div><div>" Taky tě rád vidím," odpověděl směrem k učiteli.</div><div>" Předpokládám, že jsi mluvil s Lynxem. To on tě sem poslal?" nadnesl Snape.<br />" Ne, poslali mě z Ústředí, ale máš pravdu, s Lynxem jsem mluvil. Pověděl mi o Harrym."</div><div>" Z Ústředí? Nějaké nové informace?" Poznámku o chlapci zcela ignoroval.</div><div>" Jo, zjistili jsme, že..."</div><div>" Tady ne, pojď ven," přerušil ho Snape.</div><div>" Nevidím důvod, Harry všechno ví." Lektvarista se napjal. V pokoji nastalo ticho.</div><div>" Co tím chceš říct?" Zlověstný nádech tiché otázky nešlo přeslechnout.</div><div>" To, co říkám. Řekl jsem mu o Organizaci i o Škorpionu. Lynx má pravdu, Harry musí vědět, co se děje," odpověděl klidně černoch.</div><div>" O tom rozhoduji já!" zavrčel profesor. Vypadalo to, že Snape každou chvíli vybuchne.</div><div>" Ale...'' začal Frank.</div><div>" Teď už je to přeci jedno, ne?" rychle se do rozhovoru vložil Harry. Původně měl sice v plánu jen tiše sedět a předstírat, že je vzduch, ale došlo mu, že jestli se něco nestane, Snape se rozzuří. Stačilo, jak moc se naštval, když mu chtěl Lynx říct pár věcí o Škorpionu. A tohle by mohlo být mnohem horší.</div><div>Vzápětí však svých slov litoval - Snape ho probodl jedním ze své bohaté sbírky vražedných pohledů. Nadechl se tedy, aby něco řekl, ale profesor ho předběhl.</div><div>" Tuto záležitost vyřešíme později. Říkal jsi, že máš nějaké informace," obrátil se zpátky k Frankovi.</div><div>Muž si viditelně oddechl. I on čekal, že se na něj Snape vrhne a změna tématu byla vítaným překvapením. Upřel na Harryho rychlý děkovný pohled a pustil se do vysvětlování.</div><div>" Náš kontakt zjistil, že Scorpio uzavřel se Smrtijedy včera večer nějakou dohodu. Bohužel se mu a</div><div>ale nepodařilo zjistit, čeho se ona smlouva týká," uzavřel.</div><div>" To znamená, že se naše obavy potvrdily. Opravdu jde o smlouvu mezi Pánem Zla a mafií," zašeptal Snape a posadil se do křesla.</div><div>" Jo, ale jak jsem řekl, nevíme nic podrobnějšího. Navíc, dnes ráno zmizeli všichni Smrtijedi, kteří se pohybovali blízko Scorpia. Nemusíš se tedy bát odhalení."</div><div>" A co by jste dělali, kdyby tam Smrtijedi zůstali?" zeptal se Harry dřív, než se stačil zarazit.</div><div>" Původně jsme měli v plánu Mnoholičný lektvar. Teď ho však už nebude potřeba," vysvětlil Frank</div><div>" Dobrá, situace se tedy příliš nemění," poznamenal učitel.</div><div>" Ne. Budeš se vydávat za českého obchodníka s nelegálním zbožím, jen si nebudeš muset měnit tvář," zrekapituloval Frank</div><div>" Českého? To jako z České republiky? Té v Evropě?" nechápavě se zeptal Harry.</div><div>" Nechcete mi snad říci, že nevíte, kde leží Česká republika?" obrátil se lektvarista na mladíka.</div><div>" Já vím, kde to je!" ohradil se chlapec a zastyděl se za svůj hloupý dotaz. Snape jen protočil oči.</div><div>" Dobře, vy hrdličky, co jsem měl vyřídit, jsem vyřídil. Radši už půjdu," ukončil debatu Frank.</div><div>" Tak brzo?" vyhrkl Harry. Nechtěl, aby Frank odešel. Celé odpoledne se výborně bavil, černoch byl skvělý společník. Navíc, jeho odchod znamenal, že zůstane v pokoji jen se Snapem.</div><div>Ten se nad chlapcovou reakcí ušklíbl.</div><div>" Doufám, že se sem neplánuješ znovu vloupat," zjišťoval lektvarista.</div><div>" Uvidíme." Pobaveně mu zajiskřilo v očích. " Harry je bezvadnej kluk, měli by jste spolu trávit víc času." Zářivě se usmál.</div><div>" Padej," zavrčel Snape a ukázal rukou ke dveřím.</div><div>" No jo, vždyť už jdu," zabručel černoch. " Zatím se měj, Harry, určitě se brzo uvidíme," povzbudivě na chlapce mrknul a odešel. Snape zavřel dveře a obrátil se k chlapci.</div><div>" Ukliďte ten svinčík, Pottere, a padejte do postele." rozkázal. Harry se zašklebil.</div><div>" <em>No jistě, a máme to tu zase..."</em> povzdechl si a pustil se do práce.</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0902/skorpion-6-kapitola-kolize http://povidky-slashatd.blog.cz/0902/skorpion-6-kapitola-kolize Škorpion Tue, 10 Feb 2009 06:39:34 +0100 <div>Ahojky</div><div>tak jsem si řekla, že bych Vám mohla trochu zlepšit náladu, když už je zítra to pondělí :(((</div><div>6. kapitolka Škorpionu už je skoro na světě a brzo ji sem hodim!</div><div>jinak moc děkuju za krásný komentáře</div><div>Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0902/pro-vsechny-priznivce-skorpionu http://povidky-slashatd.blog.cz/0902/pro-vsechny-priznivce-skorpionu O co vlastně jde atd. Sun, 08 Feb 2009 17:14:03 +0100 <div>Ahojky, moooc se omlouvam, že poslední dobou nepřidávám další kapitoly...chci jen říct, že jsem rozhodně neskončila, berte to spíš jako takový malý velký zaseknutí. Jinak moc děkuju za krásný komentáře co píšete, nikdy jsem nečekala, že budou mít ty moje slátaniny takovej ohlas.</div><div>Mějte se mnou strpení děkuju moc Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0901/ziju http://povidky-slashatd.blog.cz/0901/ziju O co vlastně jde atd. Mon, 12 Jan 2009 06:57:35 +0100 <div>Ahojky, tak je to konečně tady! Nová kapitolovka s názvem Aurore- z francoužštiny znamená svítání, úsvit, začátek. Velké díky patří Leie za skvělé betování :))</div><div>doufam, že se vám bude líbit Jamana</div><div><br /><br /><br /></div><div style="text-align:center"><strong>Kapitola 1.- Nehoda</strong></div><div><br /></div><div><br /></div><div>Ticho přerušilo nejisté zaklepání na dveře. Severus Snape podrážděně zvedl pohled od neopravených testů.</div><div>" Dále," zavrčel.</div><div>Do jeho pracovny vešel černovlasý chlapec. Pro svou menší a štíhlou, spíše hubenou postavu vypadal na méně než čtrnáct let, přestože ve skutečnosti mu bylo už šestnáct. Rozčepýřené vlasy zakrývaly čelo, na kterém měl zvláštní jizvu ve tvaru blesku.</div><div>" Pane profesore. Jdu kvůli tomu trestu..." téměř zašeptal s hlavou sklopenou a pohledem upřeným na špičky svých bot.</div><div>" To je mi jasné, Pottere. Myslíte si snad, že trpím sklerózou?!" vyštěkl. Neměl dobrou náladu a představa, že bude muset strávit večer v přítomnosti Nebelvíra mu ji rozhodně nezlepšila. Zalitoval svého rozhodnutí dát mu trest hned první večer nového školního roku.</div><div>" Omlouvám se," špitl mladík. Snape se zarazil.</div><div>" <em>On se mi omluvil?''</em> Zamračeně si chlapce prohlédl. Stále tam jen stál a pohledem hypnotizoval svoje boty. <em>,, Co to s ním je? Žádná arogance, urážky, dokonce vypadá jako by tu omluvu myslel upřímně. Zdá se, že mu prázdniny prospěly.''</em></div><div>" Dobrá, Pottere, nasekáte a rozdrtíte housenky. Ty na polici. Tak na co čekáte, dělejte!'' rozkázal.</div><div>Harry se mlčky pustil do práce, profesor z něj však stále nespustil pohled. Něco se mu nelíbilo. Možná chlapcova odevzdanost s jakou přijímal příkazy, možná jeho mlčenlivost, pohled upřený k zemi... To přece nebyl on! Povzdechl si a vrátil se zpět k testům. Ještě aby se staral o problémy rozmazleného fracka!</div><div>Veškerou svou pozornost teď soustředil na 'úžasné' výplody jeho 'nadaných' žáků, takže si ani neuvědomil, že utekly dvě hodiny. Obrátil pohled k chlapci. Seděl u stolu a poslušně dělal svou práci. Před ním se hromadila nechutně vyhlížející kopa neidentifikovatelné barvy.</div><div>Zamyšleně si ho prohlédl. Strnulé pohyby, bledá tvář a ten nepřítomný pohled... V duchu si nafackoval - měl by být rád, že tomu rozmazlenému spratkovi alespoň na chvíli spadl hřebínek. Nakonec, zítra ráno opět bude ten nafoukaný parchant jako vždy, tím si byl jistý.</div><div>Spokojen, že nalezl ztracenou rovnováhu, se zlomyslně ušklíbl a svým pověstným zdrcujícím tónem pronesl.</div><div>" Doufám, že jste se nám příliš neunavil, pane Pottere, aby jste měl dostatek energie pro vaše fanynky..." odmlčel se a vychutnával si zlověstné ticho " To nemůžeme riskovat, že? Raději už vypadněte."</div><div>Urážka neměla takový efekt, v jaký doufal. Harry jen unaveně přikývl a dal se do uklízení.</div><div>Zrovna čistil nůž, když se mu najednou zamotala hlava a musel se opřít, aby neupadl. Naneštěstí se opřel rukou, ve které držel nástroj a ostří mu ošklivě poranilo ruku.</div><div>" Pottere, vy idiote!" zavrčel Snape, vyšvihl se z křesla a dvěma rychlými kroky překonal vzdálenost, která je dělila.</div><div>Harry jakoby si ani neuvědomoval, co se stalo. Jen stál a zíral na tmavou tekutinu, která mu stékala od dlaně k loktu a vsakovala se do oblečení.</div><div>" Sundejte si hábit!" Profesor si zamračeně prohlížel jeho ruku.</div><div>" Dělejte!" vyštěkl, když ho mladík neposlechl. Vlastně se zdálo, že ho vůbec nevnímá. Severus zaklel a hábit z Harryho doslova serval. Otočil se ke skříni s lektvary, jež stála hned vedle dveří, a vyndal malou lahvičku plnou nevábně vypadající zelené tekutiny. Hrubě popadl chlapce za ruku a vylil velkorysé množství léku na ránu. Ta se začala okamžitě zacelovat a neuplynulo ani půl minuty, když zmizela docela. Snape vydechl a zvedl pohled od Harryho ruky.</div><div>" Co jste to, ksakru...'' zarazil se uprostřed věty a zůstal zírat na chlapcův krk, na němž byly vidět stopy po škrcení.</div><div>Hábit, který měl Harry předtím na sobě, vše spolehlivě zakrýval, jenže když mu ho profesor serval a on zůstal jen v tričku, rány nešlo přehlédnout.</div><div>Harry zesinal, když si uvědomil, co Snape vidí a zděšeně si zakryl hrdlo rukama.</div><div>" Já... totiž... profesore," koktal. Snape se mezitím vzpamatoval z prvního šoku.</div><div>" Kdo vám to udělal?" zašeptal.</div><div>" Nikdo... totiž..." Chlapec zoufale sklopil hlavu a odmítal dál mluvit. Profesor k němu přistoupil a prsty mu nadzvedl bradu tak, aby mu hleděl přímo do očí.</div><div>" Kdo vám to udělal?" zeptal se znovu a když mladík neodpovídal, sklonil pohled ke zraněnému krku. Kromě temně rudých stop po prstech si všiml i hlubokých škrábanců, které hyzdily chlapcovu jemnou pokožku.</div><div>" Sundejte si to," štíhlým prstem ukázal na Harryho triko. Chlapec zavrtěl hlavou a dál mlčky civěl do země. Severus ale odpor nepřipouštěl a jednoduše mu tričko rychlým pohybem přetáhl přes hlavu. Harry zazmatkoval.</div><div>" Co to děláte?!" vykřikl.</div><div>" Uklidněte se, Pottere, jste zraněný a..." Už podruhé za tento večer se zadrhl při pohledu na mladíkovo tělo - tedy spíše při pohledu na všechny ty rány, modřiny a škrábance, které jej pokrývaly " Merline," uklouzlo mu. Chlapec zděšeně zakňučel a odpotácel se od Snapea s touhou utéct z jeho pracovny. Profesor však zareagoval rychle a než stačil Harry udělat pár kroků, ocitl se v jeho pevném sevření.</div><div>" Pust'te mě!" zanaříkal a pokusil se učiteli vymanit.</div><div>" Klid, nechci vám ublížit... No tak, Pottere, přestaňte!" zařval, když se s ním chlapec stále pokoušel prát. Zběsile bušil do Severusových zad, ale vzhledem k mužově síle to nemělo žádný efekt. Profesor už začínal být zoufalý, když Harry náhle přestal a hlasitě se rozplakal.</div><div>" Prosím, nechte mě odejít," vyrážel ze sebe mezi vzlyky.</div><div>Severus nevěřícně pozoroval chvějící se hromádku v jeho náručí. .<em>,, Co má tohle, pro všechno na světě, znamenat?"</em></div><div>V tu chvíli došly chlapci poslední síly, podlomila se mu kolena a sesul se k zemi i s lektvaristou.</div><div>" Pottere..." vydechl, když se mu mladík, oproti všemu očekávání, vrhl kolem krku a zabořil tvář do jeho hábitu. Zoufale se tiskl k mužovu tělu a prsty mu zarýval do ramen.</div><div>" Omlouvám se...já...je mi to líto...prosím, odpusťte mi." Horké slzy prosákly skrz černou látku až na učitelovu kůži.</div><div>Jestli byl předtím Severus z chlapcova chování zmatený, pak nyní už mu nerozuměl vůbec.</div><div>" Pottere...'' odmlčel se ,, No tak, klid..." Váhavě mu položil ruce na záda. Utěšování rozhodně nepatřilo mezi jeho silné stránky. " Ty rány... co se stalo? Kdo ti to udělal?" Mladík sebou trhl.</div><div>" Ni-nikdo, to nic není..." zašeptal a ještě víc se k němu přitulil.</div><div>" Nic?! Nejsem slepý!" vyštěkl na něj. Vzápětí ostrosti svého tónu zalitoval, jelikož se chlapec znovu rozbrečel.</div><div>" Poslyš, musíš mi říct, kdo ti to udělal..." pokračoval mírněji.</div><div>" Ne, prosím, nenuťte mě," vzlykl mladík " Ono se to zahojí... Vždycky se to...zahojilo." zašeptal.</div><div>" <em>Vždycky se to zahojilo...? Znamená to snad, že..."</em> Snape se napřímil.</div><div>" Už ti někdo takto ublížil?" optal se nízko položeným hlasem.</div><div>" Ne!" vykřikl Harry až příliš rychle a prudce zvedl hlavu. V chlapcových očích zarudlých od pláče se zrcadlil strach a úzkost. Severus pochopil, že z Harryho odpověď nedostane.</div><div>" Dobrá, jak chceš."</div><div>Opatrně se zvedl ze země i s mladíkem, kterého stále držel v náručí.</div><div>" Už je ti lépe?" zajímal se Snape. Chlapec přikývl. Když jej ale učitel postavil na zem, zavrávoral a kdyby ho Snape včas nezachytil, opět by upadl.</div><div>" Omlouvám se, já nechtěl," sklopil hlavu.</div><div>Profesor chvíli váhal. Při pohledu na mladíkovo zubožené tělo se však rozhodl, rychlým pohybem vzal Harryho do náruče a odnesl ho pryč z pracovny do svého soukromého pokoje.</div><div>Nebelvíra učitelova prudká akce zaskočila, byl však už natolik vyčerpaný, že se vzdal všech myšlenek na protest.</div><div>Severus opatrně položil chlapce na postel.</div><div>" Počkej tady," nařídil a rychlým krokem odešel zpět do své pracovny. Přešel ke skříni s lektvary, vyndal pár lahviček s léky a vrátil se k Harrymu.</div><div>Zastavil se na prahu a pohlédl na mladíka. Harry se krčil v rohu postele, hlavu v dlaních a zoufale se snažil přestat třást.</div><div>Naprosto nechápal chlapcovo chování. Za celých pět let, kdy Nebelvíra učil, ho nikdy neviděl v takovém stavu. Potter nebyl jeden z těch, co se nechají jen tak rozházet. Vlastně byl přesný opak. Tvrdohlavý a arogantní zabedněnec - jak jej Severus velmi rád nazýval.</div><div>Ale i když by to nahlas nikdy nepřiznal, musel mu uznat jistou sílu, kterou prokázal při všech jeho dosavadních střetech s Pánem Zla.</div><div>O to více byl nyní zmatenější, když viděl chlapce tak zuboženého.</div><div>Nejvíce jej však mátl vlastní postoj. Nechápal, proč prostě neposlal mladíka za Brumbálem a už se o něj nestaral. Nechápal, proč si nedokázal vychutnat Harryho ponížení a slabost, nechápal, proč se mu na místo toho snaží pomoct. Kam proboha zmizela veškerá jeho zlomyslnost?</div><div>" <em>Kdybych ho neošetřil, Brumbál by mi udělal sáhodlouhou přednášku na téma Ochrana Našeho hrdiny... Ano, to je ono, jde mi o vlastní kůži,"</em> snažil se uklidnit sám sebe. Přesto moc úspěšný nebyl.</div><div>Rázně zavrtěl hlavou, jako by tím mohl odehnat všechny nepříjemné myšlenky, došel k posteli a posadil se vedle mladíka.</div><div>" Musím tě ošetřit," řekl tónem, který nepřipouštěl odpor. Chlapec zesinal.</div><div>" Ne... já... jsem vážně v pořádku. Nic..."</div><div>" To dokáži posoudit lépe!" přerušil ho Mistr lektvarů, přitáhl si poničené tělíčko blíž k sobě a začal pozorně prozkoumávat rány.</div><div>" <em>Na krku stopy po škrcení, na zádech a hrudi hluboké škrábance, modřiny a podlitiny. Ramena... to jsou otisky zubů?"</em> Zamračeně sjel pohledem k pěti malým rankám na obou mladíkových pažích, které vypadaly jako rýhy od nehtů.</div><div>" <em>Vlastně bych řekl, že ta zranění připomínají spíše..."</em> Severus ztuhl, a kdyby mu to jeho pokožka dovolila, určitě by i zbledl.</div><div>" <em>To není možné, Pottera někdo znásilnil?!"</em></div><div>,,Pottre, někdo vás...''</div><div>" Ne... to ne! Nikdo..." Harry zběsile kroutil hlavou, ale v očích se mu znovu objevily slzy.</div><div>" <em>Je jen jediný způsob, jak to zjistit..."</em></div><div>" Pottere, podívejte se mi do očí," zašeptal Severus.</div><div>Chlapec pochopil učitelovy úmysly a okamžitě se pokusil zakrýt oči rukama. Jenže Snape byl</div><div>rychlejší. Prudce mu obrátil hlavu k sobě a Harry se tak nechtěně setkal s onyxovým pohledem.</div><div>Profesor pronikl do jeho myšlenek a během chvilky našel to, co hledal...</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/aurore-1-kapitola http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/aurore-1-kapitola Aurore Tue, 25 Nov 2008 18:52:32 +0100 <div>Ahojky, jo já vím...hrozně dlouho jsem se neozvala, o Škorpionovi ani nemluvě...fakt sorry ale mam toho ted moc a hlavně mě nějak opustila můza...takže jsem dostala nápad napsat mezitím povídku na jeden námět co mám v hlavě...no už dobrejch pár let :))</div><div>Než se zase dokopám ke Škorpionu mam pro vás novou povídku s názvem Aurore- je to z francoužštiny a v překladu znamená svítání, úsvit, začátek...</div><div>o co jde tentokrát neprozradím...jenom, že je to nečekaně pár hp/ss</div><div>Nevím kdy tu bude první kapitola pač ji teprv ted o tomdle víkendu pošlu Leie...</div><div>moc díky za krásný komentáře co mi píšete Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/nova-povidka http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/nova-povidka Aurore Fri, 21 Nov 2008 20:52:05 +0100 <div>Ahoj doufam, že jste si všimli, že jsou všechny kapitoly Škorpiona konečně opravené a to díky mému novému oficiálnímu beta-readerovi Leie!!!! Tímto bych jí chtěla strašně moc poděkovat, pač vězte že opravovat po mě je dosti sadomachistický úkol.</div><div>Takže tisíceré díky Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/leia http://povidky-slashatd.blog.cz/0811/leia O co vlastně jde atd. Sun, 09 Nov 2008 13:10:57 +0100 <div>Ahojky, omlouvam se, že jsem se ted tak dlouho neozývala, ale mam ted dost školy no.....ale nebojte, šestka by už měla být brzo :)))....každopádně jsem se chtěla zeptat, jestli by se nenašlo nějaký obětavý sluníčko, co by mi opravovalo ty prasečiny co píšu *stydlivej výraz*</div><div>díky moc Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/beta-reader http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/beta-reader O co vlastně jde atd. Mon, 27 Oct 2008 07:36:09 +0100 <div>Ahoj tak jsem konečně vyplodila další díl...ale mam pár připomínek, především včera jsem změnila u poslední kapitoly na konci jméno Snape na Severus, rozhodla jsem se že bude lepší když ho tak budu oslovovat už ted. Jo a vím, že jsem slibovala že se o Lynxovi zmíním v pětce, moc se omlouvam, ale nějak mi to nevyšlo a bude to až v dalšim dílu...snad mě neukamenujete. Doufám, že vás kapitolka nezklame a upozornuju...ještě tak kapitola, dvě a pořádně se to rozjede! pěkné počtení Jamana</div><div><br /></div><div><br /></div><div>Jo ta první věta je z minulý kapitoly...on ten úsek potom na ni měl přesně navazovat, ale do minulý se mi to už nevešlo...</div><div><br /></div><div><br /></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><strong><span style="false">5.kapitola - Probuzení</span></strong><br /><br /><span style="false">V dálce se ozývaly údery kostelního zvonu. Odbíjely konec jednoho dne a začátek nového. A s novým dnem přichází i nové začátky...<br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Mezitím na druhé straně Londýna, v jednom nejmenovaném hotelu<br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, ... Oui, monsieur Crain, jistě, že to chápu...''<br />,, ... Samozřejmě, chyba se může stát přeci každému...''<br />,, Napodruhé se to povede, věřím vám, pozdravujte ode mě vaši manželku.'' Tiše se do telefonu zasmál, přestože jeho oči zůstaly chladnější než kus ledu, a zaklapl mobil.<br />Obrátil pohled k muži stojícímu vedle dveří. Se svou výškou přes dva metry, mohutnými svaly a pistolí za opaskem působil obr na mnohé jako stvoření pekla. Na Alexandra Scorpia však dojem neudělal. Znal spoustu jiných a o hodně děsivějších nájemných zabijáků než byl tento. A většina pracovala pro něj.<br />,, Pan Crain mě hluboce zklamal. Prokažte mu úctu a postarejte se, aby se to už nestalo.'' Přejel pohledem k mužově zbrani. Ano, možná nebyl nejlepší, ale pro tento účel bohatě postačí. Obr se zlověstně usmál.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,,Rozumím, pane.'' Scorpio sledoval, jak odchází a v duchu přemýšlel nad tím, jak dlouho bude Crainovi trvat než zemře. Doufal, že hodně dlouho, protože on chyby neodpouští.<br />Pohodlně se opřel do měkkého koženého křesla, natáhl ruku pro sklenici s velmi kvalitní whisky a labužnicky si vychutnával doušek zlatavého nápoje. Zamyšleně si promnul spánky. Udělal dobře, že se Craina zbavil, byl to neschopný pitomec. Dal mu jeden jediný úkol - zabít jistou nejmenovanou vysoce postavenou osobu, která se pletla do cesty jeho klientům. Nezvládl to a on teď bude muset napravovat jeho chybu.<br />,, Imbécile!'' Francouzská nadávka mu překvapivě pomohla zmenšit napětí. Musí se uklidnit. Zhluboka se nadechl a pousmál se. Vlastně se nic neděje. Prostě pošle dalšího zabijáka, aby dodělal Crainovu zpackanou práci... A tentokrát si dá s výběrem pozor. Nemůže připustit, aby mu jeho pověst pošpinil druhý neúspěch. Není zvyklý prohrávat. Nemusí, protože on neprohrává.<br />Ale v tuto chvíli se rozhodl promyslet si jinou věc. Mnohem důležitější věc, která se nejspíš zapíše do dějin Anglie.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Z úvah ho vyrušilo tiché zaklepání na dveře jeho pracovny. Zamračil se. Copak mu nedopřejí alespoň chvilku odpočinku?</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Dále,'' zavrčel. Dovnitř nakoukla mladá dívka a nervózně se usmála.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Je tu nějaký muž, pane. Přeje si s vámi mluvit, prý víte o čem...'' zarazila se " On...vypadá divně - má na sobě takový hodně dlouhý, černý kabát....'' Scorpio se pousmál - my o vlku...<br />,, Pusť ho!''<br />Trvalo jen chvilku, než dovnitř rychlým, sebevědomým krokem nakráčel vysoký muž.<br />,, Dobrý večer,'' pozdravil a posadil se do křesla naproti Scorpiovi.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Zase tak dobrý není, monsieur Shean. Měli jsme domluvenou schůzku až zítra. Smím vědět, co je tak neodkladné, že mě tím hodláte zatěžovat?'' Naschvál zvolil hrubý tón, jelikož chtěl vědět, jak muž zareaguje. Ten se jen lehce pousmál a rukou si prohrábl nakrátko ostříhané, nazrzlé vlasy.<br />,, Můj Pán si přeje znát vaši odpověd.'' Scorpio se ušklíbl - "jejich" Pán...<br />Pomalu vstal a zamířil k oknu. Notnou chvíli jen stál a díval se do černočerné tmy.<br />Shean mlčel a pozoroval ho.<br />,, Myslím, že jsme právě uzavřeli dohodu,'' zašeptal nakonec a otočil se zpátky k muži v křesle.<br />,, Jsem téhož názoru,'' přitakal zrzek a zle se zasmál. Zdálo se, jakoby černo za oknem ještě víc potemnělo.<br />O pár desítek kilometrů dál právě naposledy vydechl jistý pan Crain. Scorpio by byl spokojený. Trvalo mu to opravdu velice dlouho.<br /><br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Harry ležel na louce. Byl nádherný letní den, slunce ho svými paprsky příjemně hladilo po tváři a ve vzduchu byla cítit vůně květin. Otočil se na bok a najednou ucítil nepříjemný tlak na paži.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Co to...?''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">" Velice bych ocenil, kdyby jste dal svou ruku z mého obličeje, Pottere!''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Neochotně otevřel oči a zjistil, že civí do spousty temně černé. Ale když ta temně černá zamrkala, došlo mu, že zírá přímo do Snapeových očí. Hlasitě vykřikl a prudce se posadil.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,,Nestačilo vám, že jste se mi před chvilkou pokusil vypíchnout prsty oči. Teď se mě snažíte připravit i o sluch?!''<br />Mladík se rozhlédl kolem sebe. Srdce mu vynechalo, když uviděl, že nejenže leží na profesorově půlce postele, ale je na něj ještě natěsno přimáčknutý, ruku má opřenou o jeho hruď a jednu nohu strčenou mezi ty jeho. Obličej mu prostřídal barvy až se zastavil na temně rudé.<br />,, Já... totiž... proboha...'' nebyl schopen vyplodit smysluplnou větu. Starší muž se ušklíbl nad chlapcovou reakcí a vymanil se z jeho neúmyslného sevření. Harry se zhroutil do polštářů. Tak takhle si začátek prázdnin doopravdy nepředstavoval - probudit se v objetí svého nejneoblíbenějšího učitele, o tom se mu nezdálo ani v tom nejhorším snu!<br /><em>,, Vlastně, to já jsem ho objímal...''</em> Sevřel se mu žaludek. Nejistě zvedl pohled ke Snapeovi, ale ten tam nebyl. Koupelna - blesklo mu hlavou. Ulevilo se mu. Nevěděl, jestli by byl v tuhle chvíli schopen čelit jeho smrtícímu pohledu. Ne po tom, co se k němu pravděpodobně celou noc tulil. Znovu zrudl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,,Bože, jak se mu mám teď podívat do očí? Tohle mi nikdy neodpustí. Vsadím se, že mi to bude připomínat do konce života... jestli mě teda dřív nezabije, což je nyní docela možné.''</em> Zoufale zasténal</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Na druhou stranu, nebylo to zase tak špatné. Jakto, že jsem si nikdy nevšiml, že má tak krásné oči? Ksakru!!! Mě už z toho hrabe, jistě, že to bylo špatné! Bylo to hnusné, odporné a.... a basta! Ale oči má vážně nádherné,''</em> ozval se červíček pochybností v jeho hlavě.<br />,, Zatraceně!!!'' Vztekle praštil rukou do peřiny, avšak moc velký účinek to nemělo. Byly chvíle, kdy se doopravdy nesnášel. Povzdechl si, odevzdaně svěsil ramena a vymotal se z postele.<br /></span></div><div><span style="false">Severus za sebou zavřel dveře koupelny. Musel se dost ovládat, aby nevybuchl smíchy. Chlapcův výraz, když si uvědomil, jak strávil noc, mu byl rozhodně dostatečnou příčinou. Zhluboka se nadechl a uklidnil se. Pomalým krokem přešel k vaně a posadil se na její okraj. Myšlenkami zabloudil k včerejší noci. Nespal moc dobře, párkrát se vzbudil. Když se poprvé probral a viděl Potterovu tvář jen pár centimetrů od své, měl co dělat , aby nezačal řvát a vlastně ani netušil, proč to nakonec neudělal. Nechápal, proč namísto toho jen znovu zavřel oči a nechal mladíka, ať se zavrtá pod jeho peřinu, obmotá ho pažemi a dokonce si strčí vlastní nohu mezi ty jeho. Možná... proto, že se mu to líbilo - cítit jeho teplo, jeho dech jeho...všechno.</span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,,Sakra, prober se, ty idiote! Je to Potter!''</em> v duchu se napomenul. Ale zvláštní teplo, které se rozlévalo jeho tělem, když si vzpomněl, jak se chlapec otřel rty o jeho ušní lalůček v něm zůstalo, ať si nadával sebevíc. Po tváři mu přeběhl výraz znechucení nad sebou samým. Rázně zavrtěl hlavou, jako by tím mohl odehnat všechny nevhodné myšlenky a pustil se do ranní hygieny.<br />Když vešel do pokoje, našel Harryho, jak, už oblečený, sedí na posteli a hypnotizuje pohledem kartáček na zuby, který svírá v ruce, s myšlenkami na míle daleko. Odkašlal si</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Koupelna je volná.'' Mladík sebou trhl a polekaně se na něj pohlédl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Eh... totiž... já...''<br />,, Fascinuje mě vaše slovní zásoba, pane Pottere.'' Harry se nervózně ošil<br />,, Chtěl... chtěl jsem se omluvit za to spaní. Já nechtěl... neměl jsem tušení, že...'' Přestože na jeho tváři zůstal kamenný výraz, Severus se v duchu usmál nad chlapcovými tvářemi zrudlými studem.<br />,, Že jste strávil noc vrtěním se na mé hrudi?'' Harry sklopil hlavu. Tohle je tak ponižující, pomyslel si. Nakonec se profesor slitoval.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Uklidněte se. Vzhledem k tomu, že to byla teprve první noc, byste si možná měl na tuto trapnou záležitost začít zvykat. Pokud se mi ovšem znovu nepokusíte vypíchnout oči, protože v tom případě spíte na zemi a je mi naprosto jedno, co si o tom myslíte.''<br />Harry ztuhl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Zvykat? Vy se mnou pořád chcete spát?'' vyhrkl. Snape pobaveně zvedl obočí.<br />,, Bože... '' Mladíkův obličej už zase připomínal pivoňku, když si uvědomil, jak jeho otázka vyzněla<br />,, Věřte mi, že...spát s vámi, jak jste to vhodně nazval, mě doopravdy nijak zvlášť netěší. Přesto odmítám absolvovat sáhodlouhou přednášku pana ředitele o tom, že vás zanedbávám. Tudíž mi nic jiného nezbývá.''<br />,, Já udělám...totiž...nemusíte se bát. Včerejšek se nebude opakovat.'' Harry doufal, že to vyznělo přesvědčivěji než to cítil.<br />,, V to upřímně doufám.'' Starší muž se odmlčel a přejel pohledem k digitálnímu budíku na nočním stolku, na němž výrazným červeným světlem zářily číslice 7:45.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Nyní bychom se však měli nasnídat.'' Dvěma rychlými kroky přešel ke stolku s televizorem. Harry si až teď všiml, že je na něm položený i drobný telefon. To už ale Snape zmáčkl nějaké tlačítko a netrpělivě poťukával prsty o stůl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Volá na recepci. No jistě, já přece nemůžu ven. Budu tu i jíst, nádhera!''</em> Včerejší rozmrzelost se k němu vrátila plnou silou.<br />O pár minut později se už oba dva cpali toasty se slaninou a vajíčkem, které jim přinesla služebná a snažili se nemyslet na to, co je v příštích dnech čeká. A že toho bude hodně.</span><br /><br /></div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-5-kapitola-probuzeni http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-5-kapitola-probuzeni Škorpion Fri, 10 Oct 2008 19:27:22 +0200 <div>Ahoj takže jsem se rozhodla že předělam celej blog...původně měl sloužit jen jako...rozšíření slashovejch povídek,ale pač mi to nějak nevyšlo (strašně se omlouvam jestli jsem nějaké autory naštvala fakt to nebyl můj záměr rozhodně jsem si jejich povídky nepřivlastnovala...) mno tak sem budu psát jen svoje povídky...mno začala jsem psát tendle víkend takže je tu zatim jen jedna a ještě rozepsaná...no ale mějte slitování já se rozepíšu</div><div>Tak doufam že druhej pokus o blog vyjde no...držte mi palce</div><div>díky Jamana</div><div><br /></div><div>P.S. chystam se změnit i grafickou část blogu ale na to jsem nikdy nebyla dobrá tak mi to nejspíš potrvá</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/zmenaaa http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/zmenaaa O co vlastně jde atd. Wed, 08 Oct 2008 06:27:45 +0200 <div>Ahooj, tak se mi nějakým zázrakem podařilo vyplodit další kapitolu...je to spíš jen výplnovka nic moc se tam neděje ale aspon budete víc napjatí ne? každopádně byly tady nějaké dotazy ohledně Lynxe....všechno by mělo být vysvětlené v další kapitolce tak mějte trochu strpení</div><div>no v dalších kapitolách už by se to už mělo rozjet...doufam že vás povídka aspon trochu zaujala a prosím....komenty!!!! díky Jamana</div><div><br /></div><div><br /></div><div><strong><span style="false">4.kapitola- Rudá a zlatá</span></strong><br /><br /><br /><span style="false">Harry zprudka lapal po dechu. Nevolnost byla sice slabší než při prvním přemístění, ale i tak mu žaludek zběsile poskakoval a měl co dělat, aby se udržel na nohou.<br />,, No tak, Pottere, hněte sebou.'' Snape stál opodál a zamračeně si ho prohlížel.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Takže jsem se nespletl, vážně voní po jasmínu,''</em> pomyslel si chlapec.<br />,, Pottere!!!'' Zahřměl Snape, otočil se a už si to rázoval pryč.<br />,, No jo, vždyť už jdu,'' bručel si pro sebe mladík, zatímco se vrávoravým krokem potácel za starším mužem.<br /><em>,, Jak může někdo tak hezky vonět a zároveň být takový bastard?''</em> Zarazil se, když si uvědomil, jakým směrem se jeho myšlenky ubírají.</span></div><div><span style="false"><em>,, Kecám blbosti, Snape hezky nevoní, je to přece Snape!''<br /></em>Ještě stále trochu mimo málem vrazil do profesora, který se zničeho nic zastavil.<br /><em>,, Sakra, to nemůže...''</em> Jeho myšlenky se rozplynuly v nenávratnu hned, jak uviděl důvod jejich malé srážky.''<br />,, My budeme bydlet tady???'' Nevěřícně zíral na obrovský neonový nápis - Hotel Plaza.<br />,, A co jste čekal? Jakožto mafián nemohu přespávat pod mostem.''<br /><em>,, No, tak tohle je teda o dost lepší než most,''</em> pomyslel si, když vcházeli do jednoho z nejluxusnějších hotelů v Londýně.<br />,, Přejete si?'' oslovila je recepční - drobná, štíhlá blondýnka. Podle štítku, který měla připevněný na šatech, se jmenovala Marion.<br />,, Ano, měl bych tu mít rezervaci na jméno Ian Sider, prosím,'' pousmál se Snape.<br /><em>,, Já snad omdlím. Vidět, jak se usmívá... a dvakrát za den!''</em> Harrymu se málem podlomila kolena. <em>,, On mě zničí. Ještě jednou a půjdu ke sv. Mungovi!''<br /></em>Marion se na chvilku zahleděla na modře světélkující monitor počítače.</span></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Samozřejmě, číslo vašeho pokoje je 412...'' Natáhla se přes pult ke skřínce s klíči, jeden vyndala a obrátila se zpátky k "Siderovi".</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, ...přeji přijemný pobyt. Kdyby jste měl jakýkoliv problém, prosím, neváhejte se na nás obrátit." Zářivě se usmála, podala mu klíč a věnovala se dalšímu hostu.<br />Harry si fascinovaně prohlížel výzdobu velké haly, ve které se nacházeli. Mramorové sloupy, perské koberce, obrovská zrcadla na stěnách... Vše vkusně sladěno do rudé a zlaté - jeho oblíbených barev. Svým způsobem mu to trochu připomínalo Bradavice a Nebelvírskou kolej.<br /><em>,, Možná to tu nebude tak strašné,"</em> napadlo ho, když v duchu obdivoval nástěnnou malbu s historickým motivem, která se táhla přes celou jednu stěnu haly.<br />,, Kdyby jste laskavě přestal tak zírat, už bychom mohli být v pokoji," vyjel na něj Snape.<br /><em>,, Fajn, tak asi bude."</em> Naštvaně si pospíšil za profesorem, který měl, jako obvykle, pořádný náskok.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Taky by se mu nic nestalo, kdyby na mě jednou počkal...''<br /></em><br />Vyšli po schodech do prvního patra, prošli dlouhou chodbou a zastavili se u mohutných dřevěných dveří se zlatou číslicí 412.<br />Starší muž otevřel dveře. Vešli dovnitř a Harry už poněkolikáté za tento den zalapal po dechu. Ještě nikdy neviděl tak krásný pokoj. Sice nebyl moc velký, přesto nádherně vybavený.<br />Celou jednu stěnu naproti dveřím vyplňovalo francouzské okno s temně rudými závěsy, nalevo stály dvě velké dubové skříně a vedle nich stolek s televizorem. Uprostřed pokoje byla medově zbarvená kožená pohovka a nad ní se vyjímal obrovský skleněný lustr, který se ve světle svíček, jenž pokoj osvětlovaly, nádherně třpytil. Největší část pokoje však zaujímala manželská postel s nebesy, která byla, stejně jako záclony a koberec, zbarvená do ruda. Vedle dveří stál jeho kufr a sportovní taška, která, jak usoudil, patřila Snapeovi.<br /><em>,, Takže, už tu máme i věci, bezva.... Ten pokoj je fakt nádherný, francouzské okno... a ta postel!''</em> Harry se zarazil.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Počkat, co tu dělá manželská postel?''</em> Snape jakoby vytušil chlapcovu nevyřčenou otázku, začal vysvětlovat.<br />,, Je tu jen jedna postel, protože jsem objednával pokoj pouze pro sebe. Bohužel vás nemohu nechat bydlet samotného. Kdyby někdo zjistil, že tu nejsem sám, znamenalo by to nepříjemné otázky. A ty si nemůžeme dovolit. Nikdo o vás nesmí vědět, takže budete celou dobu tady. Snažte se vyhýbat lidem... pokud možno i personálu. Prostě se o vás nesmí dozvědět, rozumíte?!'' odmlčel se.<br />Harry na něj chvíli jen nevěřícně zíral, než mu došlo, že to Snape myslí vážně.<br />,, To tu mám být pořád zavřený? Nejsem zvíře!''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, To se mi snad zdá!''</em> vykřikl v duchu.<br />,, Už jsme o tom mluvili u Lynxe - je to jen dokud se nevyřeší záležitost se Škorpionem.''<br />,, Myslel jsem, že přeháníte. Vždyť to může být klidně celé prázdniny!'' Mladík se roztřásl vzteky.<br />,, Pak tu budete celou dobu!'' zařval Snape, kterému už také očividně došla trpělivost.</span></div><div><span style="false"><br /></span><span style="false">,, Mám z toho asi stejně velkou radost jako vy, ale nedá se nic dělat. Tak si to laskavě uvědomte a přestaťte se chovat jako malé dítě!'' Výhružně jej probodával pohledem.<br />Harry zatoužil muže uhodit. Nakonec jen rozzuřeně přešel pokoj a praštil sebou na postel.<br />Nevěděl, co Snape dělá, jelikož byl k němu otočený zády, ale tušil, že tam pořád stojí a zírá na něj. A že to není moc přívětivý pohled.</span></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,,Pitomec jeden, nechá mě tu shnít zaživa!''</em> pomyslel si vztekle a v duchu profesora proklínal nadávkami, o kterých ani nevěděl, že je zná.<br />Oba dva hodnou chvíli mlčeli. Ticho prolomil až Harry. Obrátil se ke staršímu muži a zeptal se co nejklidněji.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, A co postel? Je tu jen jedna...''<br />,, Nemáme na výběr. Mohl bych požádat o přistýlku, ale bylo by to nápadné. Postel je dost velká pro oba, takže to nebude zase takový problém.''<br />Zbledl. Tušil sice něco podobného, ale slyšet to jako fakt... Snape se zatvářil kysele.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Nebojte se, vaše ctnost je to poslední, co mě zajímá!'' S těmi slovy popadl svou tašku a zmizel ve dveřích vedle postele, kterých si Harry předtím nevšiml, a které pravděpodobně vedly do koupelny.<br /><em>,, O mou ctnost? Co tím... proboha!''</em> Mladík zrudl jako rajče, když mu došlo, co tím starší kouzelník myslel. Zoufale se skrčil do klubíčka a hlavu si složil do dlaní.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Horší už to být nemůže,''</em> povzdechl si a pak ho napadlo, že by se měl převléct, jestli nechce spát v džínách. Sprchoval se ráno, takže se rozhodl, že koupelnu pro dnešní večer oželí. Trochu nejistě se zvedl a došel si pro kufr, který pořád stál vedle dveří. Rychle na sebe hodil pyžamo a vrátil se do postele. Nechtěl se Snapem mluvit, nechtěl vůbec nic kromě toho být kdekoli jinde, než v tomto naprosto pohádkovém pokoji, s naprosto nepohádkovým profesorem lektvarů.<br /></span></div><div><span style="false">Po chvíli se ozvalo tiché vrznutí dveří. Severus zhasl všechny svíčky a potichu si vlezl do postele. Uklouzlo mu tiché povzdechnutí - dnešek byl opravdu náročný. Zaposlouchal se do tlumeného oddechování jeho společníka - už spal.</span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Horší už to být nemůže,''</em> napadlo jej, když si v duchu přehrával jejich poslední hádku. Jistě, chápal, že chlapec je naštvaný. Komu by se také chtělo být tu zavřený. Na druhou stranu, neměl si vybíjet zlost na něm, on přeci nebyl ten, kdo za to mohl.<br />Zamračil se. Opravdu nechápal, co vedlo Brumbála k tomu, aby jej donutil vzít Pottera s sebou. Všechny ty řečičky o bezpečí a ochraně byly jen chabé výmysly - v tom měl jasno. Tak proč...?<br />Jakoby neměl dost starostí se Škorpionem! Ne, on musí dělat chůvu děcku. Otočil se na bok a pohlédl na spícího mladíka. Harry ležel na břiše, ruce široko roztažené nad hlavou, divoce rozcuchané vlasy mu spadaly do obličeje. Z pootevřených rtů unikl sten.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Asi špatný sen... No, nakonec nevypadá tak špatně, když spí... Vlastně je docela rozkošný.''</em></span></div><div><span style="false">Trhl sebou. <em>,, Rozkošný?! Zešílel jsem snad? Ten rozmazlený fracek a rozkošný?! Asi jsem vážně přetažený. Ano, to bude tím,''</em> uklidňoval sám sebe. Posunul se na kraj postele, co nejdál od Harryho, a v duchu se modlil, aby přežil příští dva měsíce. Protože Potter se mu začal jevit jako větší problém než samotný Škorpion. Zavřel oči a propadl se do neklidného spánku, plného ječících puberťáků.<br /><br /></span></div><div><br /></div><div><br /><span style="false">V dálce se ozývaly údery kostelního zvonu. Odbíjely konec jednoho dne a začátek nového. A s novým dnem přichází i nové začátky...<br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><br /></div><div><span style="false"><br /></span></div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-4-kapitola-ruda-a-zlata http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-4-kapitola-ruda-a-zlata Škorpion Mon, 06 Oct 2008 18:42:20 +0200 <div>Tyjo lidí já dneska fakt jedu dvě kapitoly za den....jsem totálně mrtvá jo strašně se omlouvam za chyby, obzvlášt v čárkách, ale už nemam sílu to po sobě kontrolovat tak to budete muset přežít...snad se bude líbit pište komentíky pěkné čtení Jamana</div><div><br /></div><div><strong><span style="false">3.kapitola - Práce</span></strong><br /><br /><span style="false">Jestli zvenčí vypadal dům strašně, tak uvnitř to bylo ještě mnohem horší. Stáli v obývacím pokoji - tedy spíš v něčem, co sice nejspíš obývací pokoj být měl, ale ve skutečnosti to byla jen velká, tmavá místnost bez jakéhokoliv nábytku a se spoustou kartonových krabic s nejméně deseticentimetrovou vrstvou prachu.<br /><em>,, Opravdu útulné místečko. Zajímalo by mě, proč jsme vlastně tady.''</em> Harry sklouzl pohledem na Snapea, který stál u okna a znepokojeně sledoval krajinu, jako by něco, nebo spíš někoho, hledal.<br /><br /><br /><em>,, O co tu kruci jde? Jakou práci dal Brumbál Snapeovi? A proč všechno to utajení? Kdo je ten Lynx a proč nás tu nesmí nikdo vidět? Tolik otázek, ale Snape mi stejně nic neřekne. Asi budu muset počkat, co z něj vypadne. Sakra, já toho chlapa fakt nesnáším!''<br /></em>" Takže... máš to?'' Profesor se otočil od okna a tázavě se podíval na Lynxe.<br />,, Ale no tak, Seve, copak jsem tě někdy zklamal?'' řekl naoko rozzlobeně druhý muž.<br /><em>,, Seve? Ten chlap mu říká Seve a ještě žije? Dokonce se zdá, že to Snapeovi ani nevadí. No, ale můžu se po dnešku ještě něčemu divit?''<br /></em>,, Nespěchej tolik. Navíc jsi mi ještě ani nepředstavil tady toho okouzlujícího mladíka.'' Obrátil se k Harrymu, který se nervózně usmál a rychle si rukou pročísl rozčepýřené vlasy.<br />,, Potter,'' zavrčel Snape ,, A neodbíhej od tématu. Tak dáš mi to, nebo ne?'' Lynx si povzdechl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Vůbec jsi se nezměnil.'' Přešel k jedné z krabic a opatrně ji otevřel. Vytáhl dvě tlusté, žluté složky, plné nějakých papírů, a kožený kufr.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Je tam vše, co jsi chtěl.'' Snape spokojeně přikývl. Harry zmateně těkal pohledem po obou mužích, ale ti nevypadali, že by se chystali mu cokoli vysvětlit. Nakonec mu došla trpělivost.<br />,, Mohli byste mi konečně vysvětlit, o co tu, ksakru, jde?!'' zařval.</span></div><div><span style="false">Původně sice neměl v plánu tak vybuchnout, ale už měl toho tajnůstkářství plné zuby a přestal se ovládat. Překvapeně se k němu otočili. Dokonce i Snape vypadal, že nečekal tak prudkou reakci. Harry se na okamžik trochu zastyděl, že tak vyjel. Na druhou stranu, jestli si tím získá jejich pozornost, pak to stálo za to.<br /><br /><br />Lynx se otočil ke Snapeovi</span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Ty jsi mu to neřekl?''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Není potřeba, aby znal detaily,'' ošil se lektvarista.<br />,, Detaily? Sakra, Seve, ten kluk bude zapletený do záležitostí se Škorpionem a ty ses ani nenamáhal mu to říct?'' Plavovlasý muž vypadal rozzlobeně.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Do ničeho zapletený nebude, rozumíš?! Je to má věc. On s tím nebude mít nic společného!''<br />,, Stejně by to měl vědět, kdyby se něco stalo, tak..."</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">" Řekl jsem ne!'' přerušil ho profesor.<br />,, Musí to vědět. Tím, že mu nic neřekneš, ho neochráníš!'' Lynx se mu podíval zpříma do očí. ,, A ty to víš!"</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br />Snape se nadechl, aby odporoval, ale zdálo se, že mu došly argumenty. Obrátil se a přešel zpátky k oknu. Oba muži teď jen stáli a mlčeli. Když už se ticho zdálo Harrymu nekonečné, Snape pomalu promluvil.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Fajn, když ti na tom tak záleží, tak si posluž.'' Lynx se pousmál</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Děláš dobře, věř mi.'' Snape si jen odfrkl.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">Plavovlasý muž přešel k Harrymu.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Asi máš hodně otázek, že? No, pokusíme se ti teď všechno vysvětlit.'' Sjel pohledem ke Snapeovi, avšak ten stále civěl z okna a nevypadalo to, že se k nim hodlá přidat.<br />,, Takže, kde bych měl začít?'' Lynx se na chvilku odmlčel a zamyšleně si promnul bradu. ,,Předpokládám, že asi nevíš, co je to Škorpion?''<br />,, Ne.'' Harry nemohl potlačit vzrušení, které jím proběhlo. Konečně se dozví, o co tu jde.<br /><br />,, Škorpion je název pro mafiánskou organizaci, která působí v Anglii. Existuje už více než sedm let. Jde především o pašování zboží, většinou drahé záležitosti - šperky, diamanty... Také se zaměřují na nájemné vraždy, obvykle politické. Vlastně jde spíš o takové... sdružení všech anglických zločinců - tedy těch, co za něco stojí. No, a těm všem šéfuje jediný člověk.</span></div><div><span style="false">Jmenuje se Alexander Scorpio - zatraceně nebezpečný chlápek, věř mi, od toho je lepší se držet dál. Lidé, co si s ním něco začali, obvykle nedopadli moc dobře... nebo spíš dopadli tak akorát na dno Temže. Policie se ho snaží dopadnout už věčnost, ale je to zbytečné - nemají proti němu žádné důkazy. A i kdyby měli, jsou jim k ničemu. Se Scorpiovými známostmi ve vládě nemají šanci. Každopádně, "elita" Škorpionu se často setkává na schůzkách, které Scorpio pořádá. Oficiálně jsou to samozřejmě jen nevinné společenské večírky, ale je jasné, že je to jen zástěrka.''<br />,, Asi vám nerozumím, vždyť je to mudlovská organizace, ne? Co s tím máme společného my?''<br />,, O to jde. Získali jsme jisté informace, že poslední dobou se na těch večírcích objevuje docela slušné množství našich smrtijedských kamarádíčků a jeden náš člověk zaslechl, že s nimi Scorpio o něčem jedná. No, a my musíme zjistit, o co jde. Umíš si představit, co by se stalo, kdyby se Voldemortovi podařilo ovládnou skrze Škorpion celé podsvětí? A Scorpio má zaseklé drápky nejen v Anglii.''<br />,, Chápu, ale co s tím budeme dělat?''<br />,, Vy nic, pane Pottere, tato záležitost jde naprosto mimo vás,'' ozval se ostře Snape.<br />,, Ale...''</span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Potřebujeme, aby se jeden náš člověk dostal dovnitř organizace a zjistil co nejvíce informací, popřípadě zabránil spojení Voldemorta se Škorpionem,'' rychle přerušil začínající hádku Lynx. Harry zalapal po dechu.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, A ten člověk má být Snape?!''<br />,, Přesně tak, Sev je náš nejlepší špion a pravděpodobně taky jediný, kdo dokáže obelstít Scorpia.''<br />,, Obelstít..?''<br />,, Ano, Sev bude předstírat, že je jeden z nich - jeden z mafiánů - aby se dostal co nejblíže ke Scorpiovi a na jeho schůzky.''<br />,, Ale to přece nemůže vyjít. Vždyť oni poznají, že mezi ně nepatří...''<br />,, Neboj se, Sev je profesionál. Ale máš pravdu, je to velice nebezpečné. Stačí jediná chyba a jeho život bude v ohrožení.''<br />,, Nepřeháněj, Lynxi, jde jen o pár informací. Umím se o sebe postarat.'' Podráždění ve Snapeově hlase bylo jasně znát. Lynx se na něj chvíli zvláštně díval.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Já vím, Seve, já vím.''<br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">Harrymu se z toho všeho točila hlava. Škorpion, mafiáni, Snape... Snape!!! Naproti všemu, co k profesorovi cítil, si musel přiznat, že má odvahu. Jen tak si nakráčet k největšímu mafiánovi v Anglii, předstírat bůhvíjak mu není oddaný a přitom ho celou dobu vodit za nos. Harry neměl ponětí, jak to v takové mafiánské společnosti chodí, ale viděl dost filmů na to, aby věděl, že to není procházka růžovým sadem.<br />,, Ale... jak do toho všeho zapadám já?''<br />,, Už jsem řekl, Pottere, nijak. Budete všechen svůj čas trávit v hotelu a pokud možno na sebe nepřitahovat moc pozornosti.'' Snape se ironicky ušklíbl ,, Vím, že je to pro vás nejspíš nesplnitelný úkol, ale nemáte na výběr. Škorpion se o vás nesmí dozvědět!''<br />,, To budu celé dva měsíce sedět v hotelu?!'' vykřikl Harry.<br />,, Jen do doby, než bude celá tato potrhlá záležitost uzavřena. A nedívejte se na mě tak. Já nejsem ten, kdo rozhodl, že to tak bude!''<br />Harry chtěl něco odseknout, ale s politováním musel uznat, že má Snape pravdu. Celé to byl Brumbálův nápad. V duchu sliboval řediteli pekelnou pomstu.<br />,, Už jsme se tu zdrželi příliš dlouho, musíme jít,'' přerušil jeho,trochu kruté, myšlenky profesor.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Dejte na sebe pozor, oba dva,'' usmál se na ně Lynx a podal Snapeovi něco, co nápadně připomínalo plyšového myšáka. Ten se jen ušklíbl a obrátil se k Harrymu.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Chytněte se mě, Pottere.''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">Chlapec ztuhl, když, dnes už podruhé, zaslechl tuto osudovou větu. Tentokrát ale věděl, co bude následovat. Snape si jeho reakce samozřejmě všiml a pobaveně se zašklebil. Naposledy se podíval na plavovlasého muže.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Díky, Lynxi,'' téměř zašeptal a přitáhl si stále ještě překvapeného mladíka do náruče.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-3-dil-prace http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-3-dil-prace Škorpion Sun, 05 Oct 2008 17:41:49 +0200 <div><br /></div><div>No tak jsem se konečně přinutila napsat další díl. Ještě nečekejte nějakej rating to teprv přijde...ne nekecam fakt přijde :)))...doufam že se bude aspon trochu líbit...pište komentíky please dík Jamana</div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><strong><span style="false">2.kapitola - Přemístění</span></strong><br /><br /><span style="false">Dva týdny uběhly jako voda a Harry se neubránil představě, že byly jeho poslední. Podle Snapeova rozzuřeného pohledu, kterým mladíka počastoval pokaždé, když se na něj podíval, to bylo více než pravděpodobné.<br /><em>,, Tak, je to tady. Poslední den školy... a nejspíš i mého života. Pochybuju, že se dožiju večera. Už vidím ty titulky - Chlapec, který přežil tragicky uškrcen šíleným profesorem lektvarů!''</em> ironicky se ušklíbl, slezl z křesla, ve kterém se do teď krčil, a zamířil napříč chlapeckou ložnicí k oknu. Vyškrábal se na parapet, přitáhl nohy k bradě a smutně se zahleděl na oblohu. Těžké, černé mraky jakoby odrážely jeho pochmurnou náladu.<br />,, Ehm... Harry?'' Nejistý hlas ho vytrhl ze zadumání ,, Musíme jít, vlak za chvíli odjíždí.''<br />,, Hm, jasně, Rone, už jdu,'' povzdechl si, popadl starý kufr ze své postele a se svěšenou hlavou se vydal vstříc své černooké, lektvarové zkáze. Rusovlasý chlapec ho povzbudivě poklepal na rameno.<br />,, To bude dobrý, uvidíš. Třeba to s tím zatraceným, odporným, umaštěným bastardem přežiješ.''<br />,, Jo, kamaráde, taky bych tomu chtěl věřit...''<br /><br /><br />,, Ahoooj!'' Naposledy zamával na rychle se vzdalující vlak a chvíli bojoval s touhou rozběhnout se za ním. Nakonec jen odevzdaně potřásl hlavou a neochotně se došoural zpátky k hradu, kde už na něj měl čekat Snape.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Tak jste se konečně uráčil dorazit, nebo mě hodláte nechat čekat ještě déle?'' Známý, jízlivý hlas za jeho zády jej téměř vyděsil..<br /><em>,, Ksakru, jak to ten chlap dělá, že mě vždycky dokáže tak vylekat?!''</em> Otočil se, aby mu uštědřil nějakou peprnou odpověď. Zarazil se však uprostřed pohybu a zůstal němě zírat na muže před sebou.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><br />Za celých šest let, co znal Severuse Snapea, ho viděl jenom a pouze v černém, upnutém hábitu. Takže se nelze divit, že když na sobě měl profesor dobře padnoucí džíny, volnou černou košili a svázané vlasy, dostal chlapec menší srdeční šok.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Proboha, mě asi vomejou! Tohle.... je Snape?!''</em> pomyslel si naprosto šokován.<br />,, Ano, pane Pottere, opravdu jsem to já. Takže, jestli jste se už dostatečně vynadíval, ocenil bych, kdybyste sebou pohnul. Nehodlám tu strávit celý den.'' Pobaveně mu zajiskřilo v očích, když Harryho tváře dostaly nachovou barvu a mladík rychle sklopil oči, v duchu sám sebe ujišťujíc, že Snape doopravdy nevypadá přitažlivě.<br />Po chvilce se konečně trochu vzpamatoval a rozeběhl se za profesorem, který si to už mezitím rázoval k hlavní bráně.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Co teď?'' zeptal se, když se Snape zastavil a začal něco hledat v kapsách.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Přemístíme se,'' neochotně odpověděl učitel a vzápětí si ulehčeně oddychl, když konečně našel přenášedlo v podobě malé stříbrné spony.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Chytněte se mě.'' Odfrkl si, když chlapec váhavě sevřel cíp jeho košile. Hrubě si ho přitáhl do náruče a přemístil je.<br /><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><br /><span style="false">Když svět kolem Harryho zase dostal jasné obrysy, Snape okamžitě povolil sevření a o pár kroků odstoupil. Mladík si opřel ruce o kolena a snažil se rozdýchat nevolnost. Nevěděl, jestli je víc mimo z přemístění nebo z těch pár sekund, které strávil v profesorově objetí.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Harry u něj nikdy nebyl tak blízko. Spíše se snažil, aby byl co možno nejdále. Samozřejmě věděl, že Snape není tříhlavá saň - ačkoli se tak často choval. Přesto ho svým způsobem zarazila lidskost, kterou cítil, když jej objal. Mužův dech na svém krku, teplo jeho těla... i když to byla jen chvilka, překvapilo ho to. Navíc by přísahal, že z něj cítil slabou vůni jasmínu.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, No, to nám to pěkně začíná. Jsem s ním pět minut a už začínám bláznit. Ani nechci vědět, co mě čeká dál. Počkat, kde to vlastně jsme?''</em> Narovnal se a začal si prohlížet dům před nímž stáli, a který byl evidentně jejich cílem. Vypadal staře, omítka byla oprýskaná a chlapec se obával, že se každou chvíli rozpadne.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">Obrátil se ke Snapeovi s tázavým pohledem. Ten ho ale ignoroval a rázným krokem došel ke dveřím. Prudce na ně zabušil. Harry se obával, že dveře jeho údery nevydrží. Naštěstí však majitel domu otevřel dříve, než se je Snapovi povedlo zlikvidovat.<br />,, Snape,'' pronesl neznámý a k Harryho nesmírnému údivu se zářivě usmál. Byl to muž ve středním věku s moderně zastřiženými plavými vlasy, brýlemi bez obrouček, v bílém, a pravděpodobně také velice drahém, obleku se světlemodrou kravatou. Mladíkovi neušlo, jak nepatřičně muž vypadá v porovnání se svým domem.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,,Jestli teda je jeho, protože mi připadá, že jen jeho oblek má větší cenu než tahle barabizna.''<br /></em>,, Lynx.'' Snape lehce pokývl hlavou a, světe div se, usmál se. Žádný ironický úšklebek, ani vynucené zkroucení rtů, které pro něj bylo tak typické, ale prostý a obyčejný úsměv. Harry byl v pokušení se štípnout.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false"><em>,, Snape se usmál?! Buď jsem se zbláznil já nebo on...''</em> podíval se na druhého muže - Lynxe - nevypadal však, že by ho ten zázrak nějak překvapil. Naopak, usmál se ještě zářivěji a poodstoupil od dveří.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,, Pojďte dovnitř. Nebylo by vhodné, aby nás tu někdo viděl. Víš, co tím myslím,'' mrknul na Snapea. Ten přikývl a prošel kolem něj do domu.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><span style="false">,,Ty taky mladíku,'' pobídl Harryho, který byl stále značně mimo, aniž by si uvědomil, že stojí na prahu sám. Rychle se prosmýkl kolem Lynxe, který se ještě jednou zamyšleně rozhlédl po okolí, aby se ujistil, že jsou doopravdy sami. Pak zavřel dveře a vydal se za Harrym.</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div><br /></div><div>PS: Vím, že ta část se Snapeovým oblečením je dost ohraná, ale já si prostě nemůžu pomoct, on je tááák sexy!!! :))))</div><div><span style="false"><br /></span></div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-2-dil http://povidky-slashatd.blog.cz/0810/skorpion-2-dil Škorpion Sun, 05 Oct 2008 13:59:25 +0200 <div>Tak je to tady...1.kapitola...takovej ten nudnej úvod...budte na mě něžný je to moje první povídka</div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><span style="false"><strong>1.kapitola - Zajímavé prázdniny</strong><br /><br /></span><span style="false">,, Harry, jsem rád, že jsi tady. Prosím, posaď se,'' usmál se Brumbál a lehkým pohybem ruky ukázal na pohodlné křeslo naproti svému stolu.<br />,, Pane profesore, co se děje? Proč jste mě zavolal?''<br />,, Ne tak rychle, hned ti všechno vysvětlím. Týká se to tvých prázdnin. Ale ještě tu nejsme všichni, profesor Snape tu bude každou chvíli.''<br />,, Snape? Co má zrovna on se mnou společného?" zděsil se Harry.<br />,, Profesor Snape,'' opravil ho starší muž a pobaveně sledoval blednoucí obličej mladého Pottera.<br />,, Eh, pardon... Tak tedy, co má s mými prázdninami co dělat profesor Snape?" Dal si záležet, aby vyslovil učitelovo jméno s náležitou dávkou znechucení.<br />,, To bych se také rád dozvěděl, Brumbále.'' Ledový hlas za Harryho zády způsobil, že sebou mladík vylekaně trhl.<br />,, Copak, Pottere? Snad jsem vás nevyděsil... To by mě doopravdy mrzelo.'' Ironický výraz ve Snapeově tváři však říkal pravý opak.<br />,, Severusi, konečně!'' Ředitel si spokojeně promnul ruce.<br />,, Omlouvám se, měl jsem ještě nějakou práci,'' řekl Snape a posadil se do křesla, které bylo neomylně nejdál od Harryho. Ten z něj celou dobu nespustil oči a probodával ho pohledem.<br />,, Nuže, dobrá, proč jsme vás sem zavolal...'' Brumbál se na okamžik odmlčel <em>" Doufám, že nedělám chybu,''</em> pomyslel si a zamyšleně spojil konečky prstů do trojúhelníku.<br />,, Poté, co se stala ta autonehoda, při které tragicky zemřeli tvoji opatrovníci...''<br />Harry sebou škubl. Když se před měsícem dozvěděl, že Dursleyovi jsou mrtví, necítil žádnou zvláštní lítost. Nesnášeli ho a dávali mu to velice dobře znát. Chovali se k němu hůř než ke psu. Na druhou stranu, po smrti Siriuse to byli jeho poslední příbuzní...<br />,, ...nechtěl jsem to rozebírat, ale do prázdnin zbývají jen dva týdny a nám vyvstává otázka, kde je Harry stráví.''<br />,, Nemohl bych zůstat v Bradavicích?'' zeptal se chlapec s nadějí v hlase.<br />,, To bohužel není možné. Většina profesorů odjíždí pryč. A já také. Nebylo by vhodné nechat tě tu téměř samotného, nejen kvůli tvé ochraně.''<br />,, Ale...''<br />,, Ne, Harry, mám lepší nápad,'' přerušil ho ředitel se zvláštním pohledem, ze kterého mladíkovi přeběhl mráz po zádech.<br /><em>,, Něco mi říká, že se mi ten nápad nebude ani trochu líbit,''</em> napadlo ho a pokradmu se podíval na Snapea, který vypadal, že myslí přesně na to samé a podezřívavě si Albuse prohlížel.<br />,, Tak už přestaňte chodit kolem horké kaše!'' zavrčel profesor, který očividně ztrácel trpělivost. Brumbál přikývl</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false">,, Dobrá, myslím, že bude nejlepší, když budeš přes prázdniny se Severusem.''<br />,, Cože?'' vyhrkl nevěřícně Harry s nadějí, že snad dostal zánět ucha. Snape zbledl.</span></div><div><span style="false"><br /></span><span style="false">,, Nikdy!'' zasyčel.<br />,, Vím, že je to nečekané, ale pochopte. Je to ta nejrozumnější volba.''<br />,, Já na tom nevidím vůbec nic rozumného!!!'' rozzuřil se Harry.<br />,, Teď, když se nemůžeš vrátit k Dursleyovým, jsi ve velkém ohrožení. Je možné, že se toho Voldemort pokusí využít a zaútočí na tebe. Severus je vynikající kouzelník, jeden z mála lidí, kteří jsou schopni poskytnout ti dostačující ochranu,'' vysvětloval Brumbál.<br />,, Dokážu se o sebe postarat sám!'' namítl nebelvírský hoch.<br />,, Nehodlám dělat Potterovi chůvu! Navíc, mám už nějakou práci, nebo jste snad zapomněl?'' přidal se Snape<br />,, Jistěže nezapomněl, naopak, i to je jeden z důvodů, proč by bylo vhodné, aby byl Harry s tebou.''<br />,, Nerozumím...''<br />,, Severusi, tvá "práce" je v mudlovském světě a Harry v něm vyrůstal. Může ti být nápomocný,'' argumentoval Albus.<br />,, Myslíte, že bych to nezvládl sám?'' Profesorovi se zlověstně zablesklo v očích.<br />,, Samozřejmě, že ne. Říkám jen, že to bude výhodné pro vás oba. No, myslím, že náš rozhovor je u konce. Jsem velmi rád, že si rozumíme.'' Brumbál přešel místnost a otevřel dveře ,, Doufám, že si užijete příjemné dva měsíce odpočinku,'' vyprovodil dvojici s úsměvem.<br />Harry a Snape se neochotně zvedli, s naštvaným mumláním vyšli z ředitelny.<br />,, Takže, Pottere. Podle rozhodnutí našeho ctěného ředitele to vypadá, že vás budu mít celé prázdniny na krku...''<br />,, O jaké práci to ředitel mluvil?'' přerušil ho Harry.<br />,, Laskavě mi neskákejte do řeči! Vysvětlím vám to později. A teď zmizte než vám strhnu body.'' Profesor se otočil a zmizel v chodbách<br />,, To se mi snad zdá,'' naštval se mladík a zamířil na kolej.</span></div><div><br /></div><div><br /><span style="false">Albus Brumbál dopil poslední doušek čaje a položil prázdný šálek na stůl. Unaveně se posadil do křesla a zavřel oči.<br />,, Doopravdy se ti to zdá jako dobrý nápad, dát ty dva dohromady? Vsadím se, že se rozcupují na kousíčky hned první den,'' ozvalo se z obrazu na stěně.<br />,, Nevím, možná máš pravdu,'' připustil ředitel. ,, Ale jedno je jisté - rozhodně to budou zajímavé prázdniny.''</span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><span style="false"><br /></span></div><div><br /></div><div>pokráčko příště :))) teda jestli budete chtít</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0808/skorpion-1-dil-zajimave-prazdniny http://povidky-slashatd.blog.cz/0808/skorpion-1-dil-zajimave-prazdniny Škorpion Thu, 21 Aug 2008 18:07:22 +0200 <div>Ahoj, tak jsem se konečně odhodlala a začla psát svojí první povídku vůbec (!!!!)...no nevim zdá se mi že je to úplná slátanina.....o čem vlastně je...(nevěřili byste jak je těžký vymyslet neokoukanou zápletku trvalo mi to snad tři týdny!!!) Děj se odehrává o Harryho posledních školních prázdninách, než půjde do konečného 7.ročníku. Dursleyovi zemřeli při autonehodě a mladíka dostává na starost jeho ,,milovaný'' profesor lektvarů, protože ten jediný je schopný ho v případě potřeby ochránit. Jenže Sev už má na prázdniny plány....a to jistou ,,prácičku'' od Brumbála a tak do ní musí (ke své velké radosti že?) zatáhnout i Nebelvíra. Konkrétně jde o (mudlovskou) mafiánskou organizaci Škorpion, která se přidala na Voldemortovu stranu a má za úkol...no to právě má Sevík zjistit. Původně se do toho Potter sice neměl vůbec plést, ale protože mafie má prsty všude (a taky proto, abych měla o čem psát) se musí přidat ke Snapeovi, který předstírá, že je jeden z mafiánských bossů a hrát kvůli schodě neštastných událostí jeho mladšího milence...no a dál ani muk... ještě píšu první kapitolu, ale měla bych ji sem hodit brzo...jo nečekaně je to SS/HP. Tak nevim, co si o tom nápadu myslíte? komentíky please Jamana</div> http://povidky-slashatd.blog.cz/0808/skorpion-info http://povidky-slashatd.blog.cz/0808/skorpion-info Škorpion Thu, 21 Aug 2008 11:40:17 +0200